Kóta Praha - 862 m.n.m.
skvostem centrálních Brd

Druhým nejvyšším bodem brdského pohoří se svými 862 m.n.m. odjakživa byl a i nadále je vrchol Prahy s téměř šedesátimetrovou novou věží, do níž vede 255 schodů. Tento vzkutku skvostný velikán odjakživa láká milovníky turistiky. Aby taky ne, vždyť stejně jako jeho o pár metrů vyšší "bráška" Tok (mimochodem nejvyšší kopec této vrchoviny) se Nová věž meteo-radiolokátoru rozprostírají ve veřejnosti nepřístupném vojenském výcvikovém prostoru Jince o jejímž hospodaření se starají v současnosti hořovické Vojenské lesy a statky. Dle mého názoru je to nadruhou stranu vcelku i dobře, protože bez zásahu ničivé ruky civilizace mají zdejší lokality větší šanci na dožítí se třetího tisíciletí.
Mezi domorodci, co vím já, je hora často nazývána Pragerberg. Jméno asi pochází z dob nacistické okupace, kdy se tiskly mapy s německými nápisy. Kopec se v té době stal strategickým bodem pro Wermacht, který tu nechal vybudovat odposlouchávací zařízení.
Správný název je však český, Praha, jenž je odvozen od "prahovité" stupňovité podoby, neboť má svahy příkré k jihu a západu, z části i k severu. V době němec. okupace 1939-45 jak už jsem se výše zmiňoval zde bylo na tomto vrchu zřízeno německou armádou 9 velkých dřevěných pozorovacích věží, opatřených na vrchu otáčivým radarem pravděpodobně sys. "Y" [Egon] pro navádění letadel. Sestavu doplňovalo dalších 6 menších. Zařízení bylo po skončení bojů v květnu 1945 ihned odvezeno. Osádku tu tvořilo 50 vojáků specialistů + 30 žen radistek. Dodnes lze na tomto vrchu spatřit pozůstatky drobných staveb někdejší radarové stanice a betonové fundamenty základů jedné z věží. V době budování socialismu byla na vrchu opět zřízena pozorovací a radarová stanice, v pozdějších letech pak i středisko jednotky rychlého nasazení, která krátce po revoluci tyto prostory opouští. Od roku 1993 je krom armády zřízení využíváno pro měření a výzkum lesních ekosystémů a o několi let později i jako součást zabezpečení letového provozu nad naším územím.V loňském roce zde začala nově vyrůstat betonová věž nového meteo-radiolokátoru
Českého hydrometeorologického ústavu, která koncem roku již značně převyšovala původní vojenskou příhradovou věž. Umístění této stavby bylo dopředu velice dobře zvažováno. Projekt začal vznikat v roce 1998 jako společ. investice Ministerstva obrany a PNová věž meteo-radiolokátoruMinisterstva životního prostředí, popudem na tragickou červencovou povodeň roku 1997. Pragerberg tím dostal za úkol plnit jednu z hlavních úloh varovné a předpovědní služby pro civilní sektor.
Instalaci radaru, jenž je ukryt v bílé kopuli, financoval ústav a věž armáda. Celá výstavba byla zahájena v květnu 1999 a již v listopadu téhož roku, obrovský jeřáb vyzdvihl na vršek samotný radiolokátor. Ten je podobně jako vnitřní zařízení věže americké výroby. Podobný radar je v naší republice ještě na Moravě a oba jsou napojeny na evropskou síť, která zajišťuje výměnu informací. Stařičký meteoradar na Libuši se již pomalu stává záložním tohoto nového. Funkce radiolokátoru spočívá v otáčení se kolem své osy a tím provádí svá měření v různých směrech a úhlech nad terénem. Přitom vystřeluje paprsky do mraků či nebe a zpět přijímá odraz. Ten zpracovává počítač vedle v místnosti, který vypočte vzdálenost dešťového mraku nebo ledových úlomků a my víme jakým směrem a kam se pohybuje, kde třeba naprší koli vody, jaký je vertikální rozsah oblačné vrstvy, její složení a podobně.
Dosah tohoto radiolokátoru se jen pro zajímavost pohybuje kolem 255km.
Stará ocelová věž však tímto nerezavý a nepustne. Je i nadále hojně využívána pro zajištění radio-spojení různých, převážně však nekomerčních služeb jako jsou například hasiči příbramského okresu, policie ČR, státních lesů, vysílá odtud i Česká televize apod. Mimochodem i radioamatéři zde mají své zastoupení v podobě převaděče OK0BR na kmitočtu 438.725 MHz, přes který i já poměrně dost často koresponduji se svými kamarády jak z okolí plzeňska, Rožmitálu p. Tř., Příbrami, ale i z hlavního města ČR a sice z Prahy jako takové. Je tedy vidět, že "Prag Berg" je vskutku strategickým kopcem jak se patří na svém místě. Já jsem se zde na tomto velikánu naposledy vyskytoval 28.října loňského roku, kdy jsme prováděli s kamarády uvnitř tohoto areálu údržbu našeho radioamatérského zařízení, dokonce jsem navštívil v té době již hotovou novou vež radiolokátoru, kde jsem se zvesela procházel po ochozu celého systému a kochal se nádherným výhledem kolem dokola. Nahoru jsem vyjel výtahem, 255 schodů bylo na naše tlapky poněkud dost. Neopomenot exkurzi útrob našeho nového meteorologického opatrovníka, jsem samozřejmě nezapoměl. V tu dobu se teprve chystal na své brzké spuštění.

FOTOGALERIE

 

 

  

Grafický návrh, úprava a obsah všech stránek, není-li uvedeno jinak, copyright © 1998 Josef Cink. Všechna práva vyhrazena.