Iridium

Síť šedesáti šesti umělých družic Země společnosti Motorola je před dokončením. (Na přiloženém snímku je první start v rámci tohoto projektu, který se uskutečnil 5. května 1997.) Start rakety Proton-K z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu byl původně plánovaný na 31. března. K odkladům došlo pro silný vítr a déšť.

Start rakety Proton-K Motorola plánuje uvést telekomunikační síť, která umožní telefonické, faxové i datové spojení z libovolného místa na světě, do provozu v září tohoto roku. Na oběžné dráze se nyní nachází 63 Iridiových družic, poslední tři se do kosmického prostoru vydají koncem dubna na palubě americké rakety Delta 2 a čínské Dlouhý pochod 2C/SD.

Sondy -- v celkové ceně pěti miliard dolarů -- ohrožují radioastronomická pozorování radikálu OH. Podle mezinárodních dohod je úzké pásmo v rozmezí 1610,6 až 1613,8 megahertzů chráněno právě pro studium této molekuly, která se nachází v chladných mračnech mezihvězdné hmoty a okolohvězdných obálkách. Iridiové satelity však pracují na frekvenci 1621,35 až 1626,5 MHz. V posledních týdnech došlo k dohodě mezi Motorolou a U.S. National Radio Astronomy Observatory, která provozuje třistametrový radioteleskop Arecibo na ostrově Portoriko. V ranních hodinách firma značně omezí provoz družic právě nad touto observatoří. Podobnou smlouvu však ostatní pozorovatelny nemají.

Družice se pohybují v pracovní výšce 792 kilometrů na šesti různých dráhách. Každá Zemi obletí více než čtrnáctkrát za den, přičemž jejich jednotlivé přelety dělí pouhých devět minut. Satelity mají výšku asi čtyři metry a jejich trojúhelníková základna má plochu zhruba jeden metr čtvereční. Ve spodní polovině sondy jsou umístěny tři diagonální hlavní antény (1,8x0,9 m) s plochou 1,6 m2, které jsou pokryty (kvůli tepelné izolaci) vysoceodrazivým teflonem. "Tělo" sondy je většinou orientováno směrem k Zemi, antény jsou tudíž skloněny pod úhlem asi 40 stupňů.

Na pár okamžiků, při vhodném postavení pozorovatele, sondy a Slunce, tak mohou fungovat jako skvělá zrcadla házející na Zemi "prasátka" s jasností až -8 magnitud! Záblesky je možné spatřit i na mírně zatažené obloze! Typický záblesk trvá mezi 5 a 20 sekundami a může být od stěží postřehnutelný až výjimečně jasný -- záleží na postavení pozorovatele a Slunce. Maximální hvězdnou velikost lze jen těžko odhadnout, jelikož chybí srovnávací hvězdy. Během nejjasnější fáze urazí na nebi pět až deset stupňů. (v budoucnosti zde umístím velice šikovný prográmek pro výpočet vizuelních přeletů).

Počet pozorovaných záblesků roste se zeměpisnou šířkou, typicky lze během noci spatřit jeden až pět. K jejich předpovědi potřebujete znát polohu svého stanoviště s přesností tak cca do 5-7km (já používám souřadnice odečtené z GPS navigačního přístroje, který dokáže zjistit vaši polohu kdeko-li na světě s přesností několika málo metrů), pak je úspěšnost výpočtu přeletu s max. jasností záblesku velmi vysoká. Dále pak potřebujete program Iridflar, který umí zpracovat váš požadavek předpovědi a v neposlední řadě jasné nebe a čisté brýle!

-IAN-