Druhy radioamat. spojení

Druhy spojení

SPOJENÍ ODRAZEM OD POLÁRNÍ ZÁŘE:

Polární záře je světélkující atmosférický úkaz, odehrávající se ve výškách 100 až 1000km nad zemským povrchem. Používaný výraz pro označení tohoto jevu "AURORA" pochází z vědeckého názvu AURORA BREALIS. Při tomto jevu dochází k ionizování vrchních vrstev atmosféry způsobené průletem nabitých částic sluneční energie.Tyto částice jsou vyvrhovány ze slunce do kosmického prostoru jako plazma při probíhajících slunečních erupcích. Pokud tyto částice zasáhnou zeměkouli, jsou směrovány podle silokřivek magnetického pole k magnetickému pólu. Tato ionizovaná vrstva odráží VKV a umožňuje vzájemná spojení. Antény směřujeme samozřejmě k výskytu polární záře, tj. na sever. Odražené signály mají zvláštní charakter, jsou syčivé a bručivé. Protože nejde o závadu zařízení - špatný tón, ustálilo se pravidlo, že report obsahuje místo ohodnocení tónu T číslem pouze písmeno A (např. 59A). Tím je vlastně také dáno, že spojení proběhlo odrazem od polární záře. Tempo provozu upravíte podle slyšitelnosti a čitelnosti značek. Pracujte krátce, stručně, tyto podmínky nejsou každý den a zájemců je hodně. Ohleduplností a taktem umožníte i dalším zájemcům práci s tímto druhem provozu. Tempo zvolte tak asi 80zn./min. Dosahované vzdálenosti se pohybují okolo 1000 -1500km. Velikost vysílacího výkonu ovlivňuje mohutnost polární záře, množství stanic na pásmu a tím možnosti vzájemného rušení, operátorské zkušenosti, vybavení stanice. QRP stanice nemají velkou šanci na úspěch. Spojení se navazují v pásmu 144 až 144,150 MHz pouze telegraficky. SSB spojení se dají rovněž uskutečnit, ale charakter odraženého signálu činí SSB signál obtížně čitelný až nečitelný. Nejpravděpodobnější výskyt AURORY je v jarních a podzimních měsících a v době maxima sluneční periody. Upozornění na možnost výskytu AURORY nebo na právě probíhající záři vysílá stanice DK0WCY na kmitočtu 10,144MHz nepřetržitě, v otevřené řeči "WARNING AURORA".

SPOJENÍ PŘES KOSMICKÉ SATELITY:

Provoz přes kosmické satelity (umělé družice Země) je poměrně nový způsob navazování spojení. Jak již název napovídá, uskutečňuje se prostřednictvím převaděčů umístěných na družici. Kosmický věk vstoupil do dějin datem 4.10.1957, kdy byla vyslána na oběžnou dráhu první umělá družice Země "SPUTNIK". Jeho vysílač (maják) pracoval na kmitočtu 20,005 MHz . O čtyři roky později 12.12.1961 byla vynesena na oběžnou dráhu první radioamatérská družice "OSCAR". Název je odvozen od "ORBITING SATELLITE CARRYING AMATEUR RADIO" a vžil se jako označení radioamatérských družic všeobecně. Na palubě této družice byl v provozu majákový vysílač v pásmu 145 MHz a vysílal telegrafní skupinu "HI HI". Na první praktické spojení přes družici jsme čekali až do roku 1965. Na oběžnou dráhu byla vynesena družice "OSCAR 3", na jejíž palubě byl instalován první převaděč pro radioamatérské účely, pracující v pásmu 145MHz. Za poměrně krátkou dobu životnosti (15dnů) bylo přes převaděč navázáno 176 spojení.
Sluší se připomenout, že prvním krokům do kosmu předcházely pokusy se stratosferickými balóny, které dopravovaly převaděče do výše 20-30km.
Družice se pohybují kolem Země obvykle po dráze eliptické až kruhové. Ze své výšky družice "ozařuje" jistou kruhovou část zeměkoule. Z toho vyplývá, že komunikace přes družici je možná právě stanicím ležícím v tomto dosahu družice. Velikost takto ozářené plochy závisí na výšce dráhy družice. Nízká od 200-1000km, vysoká kolem 10 000km a pak geostacionární, ta je ve výšce 35 786km a družice zdánlivě "visí" na stejném místě. Komunikační možnosti se tak pohybují od 2 000 až do 12 000km. Jisté problémy při komunikaci způsobuje Dopplerův posun kmitočtu. Přibližuje-li se k vám zdroj, který vyzařuje VF energii, vnímáte jeho kmitočet jako vyšší, vzdaluje-li se od vás, pak vnímáte jeho kmitočet jako nižší, než ve skutečnosti kmitočet vyzářený je. Že je tento jev velmi nepříjemný, hlavně při provozi SSB, si můžete snadno domyslet.
K vybavení pozemní stanice postačí běžný vysílač o výkonu kolem 100W s možností regulování podle okamžitých podmínek. Přijímač citlivý, selektivní, jemné ladění a cejchovaná stupnice. K vážnější práci musí anténní systémy umožňovat rotaci nejen v azimutu, ale i v elevaci. Pro první pokusy vystačíte s vertikální anténou a 100W. Převaděče pracují v pásmech 145 a 430MHz. Navazují se klasická spojení - CW, FONE a digitální komunikace.
Převaděče umístěné na satelitu pracují zásadně s převodem z jenoho pásmado druhého. Frekvence, na které vysíláte, se jmenuje "UPLINK", kdežto satelit vysílá k Zemi linkou zvanou "DOWNLINK". Pro downlink se volí kmitočet nižší, pro vzestupnou trasu vyšší. Je to tak voleno z důvodů energetických. Čím je pracovní kmitočet vyšší, tím jsou větší ztráty. A cesta dolů je limitována výkonem vysílače na družici. Tento druh provozu rozšíří vaše znalosti o kosmickou mechaniku. Provoz družicové stanice je limitován životností a poruchovostí převaděče a vůbec životností celé družice. Zřízení kosmického převaděče je nákladnou záležitostí. Vývoj převaděče je zdlouhavý, mnohdy se nepodaří zajistit vhodný nosič do kosmu,který je schopný vynést družici jako přívažek k hlavnímu nákladu. Přes tyto problémy je prakticky neustále alespoň jeden převaděč v provozu. Občas bývá vypuštěn převaděč pracující v pásmech KV v modu K.

SPOJENÍ ODRAZEM OD METEORITÚ:

Částečky kosmického prachu různých rozměrů a kometárního původu vnikají velkou rychlostí do zemské atmosféry. Vlivem velkého ohřátí většina shoří. Zanechávají za sebou pás ionizované atmosféry, od které se mohou odrážet radiové vlny. Tento pás je poměrně nestabilní, dochází k difúzi iontů, rozpínání v poměrně řídkém okolním vzduchu, a tak i možnost odrazu je malá (řádově sekundy). Doba odrazu je hlavním tématem rozboru hodnocení úspěšnosti spojení tímto druhem provozu.
METEOR SCATTER QSO - navázání spojení za pomoci "rozptylu na ionizovaných stopách meteoritů" patří k zvláštním druhům šíření, kterými se nepracuje každý den. Zvláštní charakter takových spojení, skutečnost, že odrazy jsou velmi krátké, vyžaduje zavedení nutných procedůr při navazování spojení. Jistá periodičnost výskytu meteoritů, při pečlivé prípravě na spojení, a dodržení zásad navazování takových spojení, skýtá naději na úspech. Spojení se navazijí převážně v pásmu 144 MHz, méně v pásmu 432 MHz.
K úspěšnosti zvládnutí pokusů není zapotřebí vlastnit špičkové zařízení. Výkon vysílače kolem 100W, dobrý přijímač. Stabilita kmitočtu a možnost co nejpřesnějšího odečítání kmitočtu není žádným přehnaným požadavkem. Anténní systém vyhoví typu F9FT, PA0MS apod. Ve vybavení stanice je nutné mít zapojený vícerychlostní magnetofon a spolehlivý aut. klíč. S přepínatelnou (skokem) rychlostí dávání.
Vlastní spojení se navazuje obvykle po předchozí domluvě. Samozřejmě, že je nutno dohodnout pro spojení podstatné údaje: volací značky, lokátor, datum a čas (UTC), pracovní kmitočet, druh provozu (CW nebo SSB), při CW i rychlost přenisu, pořadí (kdo zahájí vysílání), délku intervalů. Hamspirit velí na domluvené spojení se dostavit včas. Délka skedu bývá obvykle 1 až 3 hodiny. Je možné také navazovat samozřejmě spojení předem nedohodnutá (RANDOM CONTACT). K tomu jsou preferovány následující kmitočty:

144,100-144,110MHz CW, relace 5 min
144,145-144,150MHz CW, relace 1min
144,200-144,210MHz SSB, relace 1 min
144,400-144,410MHz SSB, relace 1 min

K úspěšnosti navázání spojení je potřeba naučit se dodržovat procedury obvyklé při tomto druhu spojení.

Report se skládá ze dvou čísel které značí:

1.číslo délka odrazu (BURST) v tomto rozsahu:

2 burst do 5sec.
3 burst od 5-20sec.
4 burst od 20sec-120sec.
5 burst delší jak 2min.

2.číslo značí sílu signálů

6 síla S1-S3
7 síla S4-S5
8 síla S6-S7
9 síla S8 a více

Několik významnějších meteorických rojů a jejich výskyt v průběhu roku:

Quadrantids 3.-5.ledna
Lyrids 19.-23.dubna
Eta Aquarids 1.-6.května
Arietids 2.-14.června
Delta Aquarids 26.-31.července
Perseids 27.července až 14.srpna
Orionids 18.-23.října
Taurids 26.října-16.listopadu
Leonids 14.-18.listopadu
Geminids 10.-14.prosince
Ursids 22.prosince

K dosažení úspěchu je potřeba se obrnit dávkou trpělivosti, rozvahy, a víry v konečný úspěch. Cílevědomý postup při navazování kontaktu, dodržení dohodnutých postupů, spolehlivě pracující zařízení, víra ve vlastní um, umění prohrávat a nakonec zásady hamspiritu jsou potřebné k dosažení cíle. Jako při každém jiném sportovním výkonu.

SPOJENÍ ODRAZEM OD POVRCHU MĚSÍCE -EME:

Měsíc má průměr 3 476km, což je asi 1/4 průměru Země. Střední vzdálenost od Země činí 384 000km. Trasa signálu je asi 760 000km a z toho vyplývá, že odražený signál urazí tuto trasu za 2,6s. Na signál však působí negativně vlivy jako je např. galaktický šum, absorpce v zemské atmosféře, dopplerův jev, únik při příjmu vlivem librace Měsíce (mění se odrazná plocha na Měsíci v důsledku kývavého pohybu měsíce a nerovností jeho povrchu), únik při průchodu vln ionosferickými vrstvami a nakonec i konstrukční vlivy celého komplexu radiozařízení.
Praktické spojení se realizuje v pásmu 144,430 a 1250MHz. Nejvhodnější se jeví pásmo 430MHz. Jednak je zde nejmenší kosmický šum a konstrukčně se dá "rozumě" realizovat celé zařízení. Nejdůležitější část celého zařízení je anténní systém. Ten představuje pro 144MHz 4-8 x F9FT apod., prp 430MHz alespoň systém složený ze 160prvků, (horizontální polarizace) nebo parabolu o průměru 5,5m. Dále s možností směrování s přesností lépší než 2° a zajištění sledování dráhy Měsíce. Do takovéhoto systému je třeba dodat alespoň 500W vf energie. Na přijímací straně je třeba mít lepší RX s šumovým číslem pod 2dB a šířkou pásma 100Hz pro CW provoz a dobré uši.
Perioda pro navazování spojení je závislá na perigeu a a apogeu Měsíce. Kmitočty vyhrazené v pásmu dvou metrů 144,000 - 144,150MHz, v pásmu 70cm je to 432,000-432,100MHz. V dalších pásmech pak 1296,000-1296,100MHz a 2320,000-2320,100MHz. Jak je vidno z kmitočtového rozdělení, pracuje se CW A1. Procedura navazování spojení se podobá spojení odrazem od meteorických stop.

DIREKTNÍ PROVOZ FM:

Pro práci s modulací F3 FM jsou určeny tyto kmitočty v pásmu 2m:

145,200MHz 145,400
145,225 145,425
145,250 145,450
145,275 145,475
145,300-místní dig.provoz 145,500-volací FM
145,325 145,525
145,350 145,550-mobil. volací
145,375 145,575

Provoz FM má velké výhody proti fone provozu amplitudovou modulací (AM). Pro tento druh provozu se používá vertikální polarizace antén. Provoz na jednom kmitočtu (příjem i vysílání) se také nazývá simplexní provoz (simplex).

PŘEVAĎEČOVÝ PROVOZ:

Převaděče jsou vybudovány radioamatéry pro radioamatéry. Znamenají kvalitativní a kvantitavní skok kupředu v provozu na VKV. Provozují se řadu roků a mají své místo v radioamatérském prostředí. Dnes je skoro běžné navázat svoje první spojení na převaděči VKV. A to nejen u nás. Hamspirit nám velí být vůči sobě ohleduplní a taktní.
Důležitou funkci zajišťující síť převaděčů je možnost využití pro ťísňové volání. I tuto alternativu je nutné mít neustále na zřeteli a brát na ni ohled při vlastním provozu. Převaděče pracují druhem provozu F3 (FM). Umisťují se na vhodných kopcích a umožňují překonat překážky v šíření VKV. K provozu stačí používat malé výkony (řádově W a méně). Značně pomohly k rozvoji mobilního provozu. V naší republice je vybudována základní síť převaděčů v pásmu 144 a 430MHz. Zvláštní převaděče využívají digitální druhy provozu a nazývají se NÓDY.
Konstrukčně je převaděč (repeater) přijímač a vysílač, naladěný na předem stanovený kmitočet. Odstup kmitočtů příjem/vysílání je 600kHz na 2m a 7,6MHz na 70cm. Výkon převaděče je asi 15W pro základní síť a 10W pro doplňkové a 2W pro místní převaděče. Polarizace je vertikální. Přijímač převaděče je trvale v provozu. Převaděč se spouští tónem 1750Hz, do 10s po startu se převaděč představí volací značkou. Dále je převaděč zaklíčován nosnou vlnou korespondujících stanic. Je-li převaděč několik desítek sec. bez signálu, ovládací jednotka vypne vysílací část.
Provoz přes převaděče bývá velmi čilý. Často se stává, že převaděč je obsazen korespondujícími stanicemi. Uvědom me si, že jsou i další zájemci o spojení. Proto je žádoucí dělat krátké relace. Představíte se krátce volací značkou a hovořte raději pomalu a zřetelně. Přes převaděč se volá výzva jen vyjíměčně. Např., chceme-li pracovat se stanicí z některého města apod.