Typy radioamatérských spojení:

Spojení odrazem od polární záře
Provoz přes kosmické satelity
Spojení odrazem od meteorických stop
Spojení odrazem od povrchu Měsíce
Direktní provoz
Převaděčový provoz

HISTORIE:

Touha a potřeba sdělovat si vzájemně informace je stará co existuje lidstvo na zeměkouli. Historie nás o tom přesvědčuje. Zprvu se k předávání zpráv používaly jednoduché prostředky jako tamtamy, kouřové signály, později ručkový telegraf atd. Konec 19.stol je ve znamení objevení elektrického napětí a proudu, skutečnosti, že pomocí elektrického proudu lze konat práci. Tyto objevy položily základ rozvoje techniky s nepředstavitelnými možnostmi kterých jsem svědci. Obtížná cesta průmyslové revoluce přináší vynález telefonu, telegrafu, objev radiových vln a jejich schopnosti šířiti se prostorem. Samuel Morse sestavuje morseovu telegrafní abecedu. Aplikace těchto objevů přinesly zásadní zlom do prostředků pro sdělování.
Rozvíjí se rozhlasové vysílání které získává stále nové posluchače. Pasivní poslech rozhlasu se ve svých začátcích neobešel bez experimentování, pokusnictví. Rodí se myšlenka aktivně se podílet na procesu sdělování informace. Konat pokusy o navázání radiového spojení a předávat si poznatky s kamarádem podobných zájmů. A jsme v počátcích radioamatérského vysílání.
Období před první světovou válkou v USA již pracuje několik stovek radioamatérských pokusných stanic. Problémy s legislativou si vynucují organizovat zájemce o tuto činnost do klubu, který by zastupoval a hájil zájmy členů. Vzniká první radioklub - ARRL "AMERICAN RADIO RELAY LEAGUE". Podporuje hlavně rozvoj technické tvořivosti, vychovává nové zájemce o amatérské vysílání. Vydává první radioamatérský časopis QST a zjišťuje ediční činnost. Populární RADIO AMATEURS HANBOOK byl prvně vydán v roce 1925. V tu dobu se dařilo navazovat spojení na vzdálenosti 500 až 1000mil. Vysílalo se na vlnových délkách okolo 100 až 200m. Prvním presidentem ARRL byl Hiram Percy Maxim W1AW. K uctění jeho pamaátky trvale používá vysílač ARRL jeho volací značku W1AW.
V roce 1923, dne 28.listopadu, bylo po řadě pokusů navázáno první mezikontinentální spojení mezi USA a Francií. Stanice pracovaly na vlně 115m.
U nás pokusy s amatérským vysíláním začínají až několik roků po první světové válce. První informace rozšiřují některé časopisy zabývající se tech. pokrokem. Nutno podotknout, že úředně nebylo povoleno amatérské vysílání a přijímání. Na poslech rozhlasového vysílání se vydávala koncese. Jejímu vydání předcházela důkladná prověrka loajality žadatele.
Pokud se konaly jakékoliv pokusy s vysíláním a navazováním spojení s jinými radioamatéry, dělo se tak "na černo", se všemi riziky zabavení zařízení a dalším soudním postihem. Jak ostatně bylo v tuto dobu normální v řadě dalších evropských států. Mezi prvními stanicemi zabývající se pokusy s navazováním spojení u nás uveďme jména operátorů Pravoslav Motyčka, Mirko Schäferling, prof. Vopička, Zdeněk Neumann a další. První radioamatérské spojení se zahraniční stanicí se podařilo Pravoslavu Motyčkovi. Používal v této době volací znak OK1. Stanice, se kterou navázal historické spojení, byla z Holandska a její volací znak byl 0CA. Stalo se tak v noci 29.listopadu v roce 1924. Spojení se uskutečnilo na vlně 134 až 140 metrů. Je na místě zdůraznit, že šlo o prvé mezinárodní spojení z bývalé československé republiky vůbec. Profesionální služby se do té doby nezabývaly experimentováním s krátkými vlnami. Později v letech 1926 až 1929 činili pokusy vojáci, později poštovní správa. První mezinárodní poštovní spojení na krátkých vlnách mezi Prahou a Londýnem je od roku 1929, mezi ČSR a USA od roku 1930.
Tlak veřejnosti a kritika ministerstva pošt a telegrafů dosahuje takové intenzity, že v roce 1924 dochází zákonnou formou k povolení provozu radioamatérských stanic vysílacích a přijímacích. Další rok trvalo než se vypracovali předpisy k provádění zkoušek operátorů těchto stanic. Přesto nebylo stále vyhráno. Po velkých tahanicích mezi zainteresovanými ministerstvy došlo k splnění všech podmínek, hlavně zřízení "Radiové služby naslouchací", až v roce 1930. A tak 19.5. tohoto roku se konaly první zkoušky operátorů radioamatérských stanic. Bylo následně vydáno prvních 6 povolení k provozu. Pokusy ustavit radioklub ztroskotávaly na zákonech z roku 1847. Přesto v roce 1924 byl založen Československý radioklub.

VOLACÍ ZNAKY:

Každá stanice, která zajišťuje přenos zpráv prostřednictvím radiových vln, musí mít své označení - jméno. Říká se tomu volací znak. Abychom vůbec věděli, kdo je kdo a odkud vysílá. Jednotlivé státy obdrží od ITU závazný příděl mezinárodních sérií volacích značek. Z těchto sérií se vytvářejí podle stanovených zásad vlastní volací značky stanic jednotlivých služeb, např. námořní pohyblivá služba, pevná služba, radioanavigační služba, ale i radioamatérská služba. I když v profesionálních službách jsou ve vytváření volacích znaků povoleny odchylky, převážně v letecké komunikaci nebo v rozhlasové a televizní službě. Nás, ale bude samozřejmě zajímat nejvíce tvorba volacích znaků radioamatérských stanic.
Nejprve si popíšeme jako příklad několik ITUsérií volacích značek. Tak např. Maďarsko HAA až HAZ, HGA až HGZ; Nizozemí PAA až PIZ; Kolumbie HJA až HKZ, 5JA až 5KZ; Polsko SNA až SRZ, 3ZA až 3ZZZ; USA KAA až KZZ atd. První znak nebo první dva znaky rozlišují státní příslušnost stanic.

PREFIX, SUFFIX:

Probereme si v prvé řadě složení volací značky radioamatérské stanice. Ta se skládá z prefixu (předpona) a suffixu (přípona).
Prefix je kombinace skládající se z těchto možností: jedno písmenko a jedna číslice (W1; C6; I7;), jedno písmeno a dvě čísla (Z32; C56; T77;), dvě písmena a jedna číslice (DL5; SM3; PY1;), jedna číslice a jedno písmeno a další číslice (1A0; 5B4; 4X4;). Toto jsou nejběžnější kombinace. Ve skladbě volací značky je prefix na prvním místě. Mohou vzniknout i jiné složeniny. Jsou obvykle vydávány pro různé příležitosti, ale vždy musí být v relaci s přidělem mezinárodních sérií volacích značek ITU. Příkladem mohou být příležitostné volací znaky stanic z dějiště letních OH z Barcelony. Jejich prefix byl EH92.
Suffix se skádá z dalších - jednoho až tří písmen. Možný význam složenin suffixu si objasníme dále na tvorb volacích znaků našich stanic.

VOLACÍ ZNAKY ČESKÝCH STANIC:

Česká republika obdržela od ITU prefixový příděl OKA až OKZ a OLA až OLZ. Interním opatřením k realizaci zákona o telekomunikacích stanovil telekomunikační úřad postup při tvorbě volacího znaku radioamatérské stanice v ČR. Stanovil, v souladu s ustanovením Radiokomunikačního řádu, že volací značka se skládá z min. 4 znaků, max. 6 znaků a že první dva znaky budou písmena OK nebo OL. Pak bude následovat číslice 1 až 0. Tato čísla jsou přidělována podle dosud platných pravidel. OK1-území Čech; OK2-území Moravy; OK3-neobsazeno; OK4-radioamatérské stanice pracující z lodí plujících pod vlajkou ČR v mezinárodních vodách; OK5,6,7-příležitostné a volací znaky pro závody; OK8-stanice cizích státních příslušníků vysílajících v ČR. OK9-stanice zvláštních oprávnění (výrobci vysílací techniky, prodejci, výzkumné ústavy apod.), OK0-převaděče a radioamatérské majáky. Volací znaky začínající OL a číslem 1 až 0 jsou určeny pro příležitostné a stanice pro závody. Tím jsme si objasnili tvorbu prefixu v ČR. Za tímto prefixem následuje suffix, v našem případě 1 až 3 písmena. Tyto již rozlišují každou jednotlivou stanici. Používá se 26 písmen abecedy, samozřejmě bez háčků a čárek. I zde je možné blíže určit prvním písmenem třípísmenové značky o jakou stanici se jedná. Např. první písmeno třípísmenové značky O, K, R značí, že se jedná o stanici klubovou - přesněji stanici, jejíž oprávnění náleží právnické osobě. Dříve se první písmeno suffixu přídělovalo také podle krajů, ale nyní se již tato zásada opustila. Tak např. stanice bývalého JM kraje používaly P; SM kraj S atd. Stanice s oprávněním VKV třídy D využívaly první písmeno třípísmenného suffixu U,V,W,X. Po vyčerpání sérií se již tato nerozlišuje. Přidělování značek s dvoupísmenným suffixem se řídí zvláštním ustanovením. Za volacím znakem se může ještě vyskytovat "/" lomítko a pak písmeno P, M nebo MM. Jejich význam a použití si vysvětlíme dále.

Používání lomítek ve volací značce

Volací znak /p - značí, že stanice pracuje z jiného stanoviště, "PORTABLE" stanice. Příklad: OK1XX/p; OK2GG/m atd.
Volací znak /m - značí, že se stanice při provozu pohybuje, "MOBILE" stanice. Příklad: OK1XX/m; OK2GG/m atd.
Volací znak /mm - značí, že stanice je umístěna na námořní lodi, "MARITIME MOBILE" stanice. Příklad: OK4PBZ/mm - je umístěna na lodi registrované ČR, OK2MW/mm - je umístěna na cizí lodi.
Volací znak /am - značí, že stanice je umístěna na palubě letadala. "AERO MOBILE" stanice. Příklad: OK1APB/am; OK2VED/am atd.

Použití volacích značek při práci z jiných území nebo správních lokalit - Příklad: OE/OK2PPP/p - toto je ukázka složení volací značky odpovídající dohodě CEPT. První prefix značí území (stát) odku je vysíláno, dále vlastní volací značka držitele povolení, nakonec lomeno P.

HAMSPIRIT:

Slovo HAMSPIRIT ( v doslovném překladu "Duch radioamatéra") by se dal vysvětlit jako morální kodex radioamatéra. Souhrn těchto dobrých vlastností by měl být každému radioamatéru vlastní. Nejde o žádné zázračné vlastnosti. Jsou to běžné vlastnosti, které má mít každý slušný člověk. Na pásmech se setkáváme nejen se staniceni vlastní země, ale i s radioamatéry cizích zemí. Jsme posuzováni právě podle našeho projevu. Záleží na nás, aby se o našich radioamatérech hovořilo vždy nejlépe. Vždyť značka OK nás přímo zavazuje k tomu, aby náš provoz byl vždy prvotřídní a bezvadný. Takže vzájemná slušnost, ohleduplnost, ochota pomoci druhému amatéru při pokusech na pásmu, při navazování spojení s jinou stanicí, upozornění na technické i provozní chyby, zasílání QSL lístků, předávání korektních reportů bez nadlepšování, přizpůsobení rychlosti vysílání schopnostem protistanice. Radioamatér je vždy a za všech okolností džentlmen!

Grafický návrh, úprava a obsah všech stránek, není-li uvedeno jinak, copyright © 1998 Josef Cink. Všechna práva vyhrazena.